Co teď kvete na "Kameňáku"?

Evropsky významnou lokalitu Kamenný vrch u Kurdějova jsme již představovali. Ale v květnu tam toho tolik kvete! Náš fotograf vychytal ty pravé "špeky" a my vám je chceme ukázat, včetně zajímavostí z jejich rostlinného života. Všechny zde zmíněné rostliny  patří k silně ohroženým druhům naší květeny (C2b).

Na úvodní fotce je sasanka lesní (Anemone sylvestris L.). Oproti dobře známé sasance hajní je tato podstatně vyšší, s poměrně velkými květy 5-7 cm v průměru. Dlouhé stonky květů se v noci a při zamračeném počasí sklánějí k zemi, tak jsou tyčinky i semeníky chráněny před rosou a deštěm. Plody (nažky) nesou přívěsek, jenž obsahuje lákavé a výživné látky pro mravence - ti se tak starají o efektivní rozšiřování plodů. 

Níže na levém snímku je vstavač vojenský (Orchis militaris), statná a nádherná rostlina teplých a slunných luk a strání, ale i světlých křovin a lesních lemů. Dříve patřil u nás k poměrně častým druhům vstavačů, velice markantně ale mizí z mnoha svých původních stanovišť. Nejvíce je ohrožován sukcesí způsobenou změnou v zemědělském hospodaření v druhé polovině 20. století. Mnoho otevřených travnatých míst, kde se pravidelně vyskytoval, přestalo být spásáno a koseno, zarostlo býlím a křovinami. 

Záraza hořčíková (Orobanche picridis) na fotce níže vpravo, je nezelená (tedy zcela bez chlorofylu) bylina. Záraza je holoparazit, t.j. úplný parazit neschopný bez hostitelské rostliny existovat. Cizopasí na kořenech lučních rostlin, z nichž čerpá vodu a organické i anorganické látky potřebné k růstu, které si není schopna bez chlorofylu vytvořit. Celý její metabolismus je k tomuto přizpůsoben. Původně měly zárazy normální fotosyntetický aparát i kořenový systém, k parazitickému stádiu došly vývojem. 

Růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) - na snímku níže vlevo - vytváří keře vysoké jen asi 120 cm, které se zvolna rozrůstají kořenovými výmladky, má jemnější ostny a bílé květy. Od ostatních v české přírodě rostoucích růží ji rozeznáme podle plodů - nevelkých takřka černých kulatých šípků. Druhové jméno podtrhuje nápadnou podobnost listů s listy miříkovité rostliny z rodu bedrník (Pimpinella). Pěstuje se i v zahradách a pak sekundárně zplaňuje. V ČR se volně velmi vzácně vyskytuje v Českém středohoří, roztroušeně na jižní Moravě. 

Hadí mord nachový (Scorzonera purpurea L.) - na fotce níže vpravo - kvete od konce května a v červnu, květy slabě voní po vanilce. Lodyha nese 1–4 úbory, korunní lístky jsou bledě fialové (nachové), v našich podmínkách v době květu nezaměnitelný druh. Roste v teplomilných trávnících, lesních lemech a ve světlých dubových a borových lesích. Vyskytuje se vzácně v severních a středních Čechách (České středohoří, Polomené hory, Český kras), roztroušeně na jižní a jihovýchodní Moravě (Bílé Karpaty, Jihomoravská pahorkatina, Milovický les).