Ze života hmyzu na Bílém kopci u Čejče

Co se děje v srpnu na lokalitě Bílý kopec u Čejče, o kterou se staráme v projektu LIFE Subpannonic?
Na úvodní fotce článku vlevo je suchomilka obecná - vázána na teplé xerotermní stráně, stepní lokality a druhotně také staré opuštěné lomy, železniční náspy apod. Zde se vyskytuje velmi hojně a její prázdné ulity můžeme nacházet mezi kameny a vegetací po stovkách. Živé jedince nalezneme na vegetaci často ve skupinkách desítek jedinců. Nepříznivé období přečkává "zavíčkována" vápenatou blankou k vegetaci, nebo na kamenech. Vajíčka klade pod kameny.

Na fotce níže je hnízdo parazitické vosičky hrnčířky. Dravé vosičky jsou jedinečnou biologickou ochranou. Vosička hrnčířka je navíc podivuhodnou stavitelkou hliněných sklípků - hnízdní dutiny si vymazává vrstvou hlíny. A také je zdatná lovkyně larev nosatců, které nám ujídají třeba lískové oříšky.

A tady máme sarančata in flagranti :). Obecně platí, že samečci bývají drobnější a výrazněji zbarvení. Nejspolehlivějším rozlišovacím znakem jsou však jejich zadečky. Zatímco sameček má vespod jakousi světlou mističku, samička má na stejném místě téměř černé trny. Asi týden po páření samička klade pěnový útvar, tzv. ootéku, kde jsou ukryta oplodněná vajíčka. Líhnutí probíhá po 7-15 dnech v závislosti na okolní teplotě. Počet vajec v jedné ootéce se liší podle druhu sarančat, jejich věku, kondice a životních podmínek. Sarančata stěhovavá mívají zhruba 30-50 vajec, sarančata všežravá jsou pak o něco produktivnější, ta mívají 40-120 vajec. Počet kladení za život samice se opět liší a může být v rozmezí 2-7 ooték.